Neprávem opomíjený architekt Rudolf Bitzan patří mezi nejvýznačnější tvůrce geometrické secese a rané moderny působících na našem území. Po studiích na liberecké průmyslové škole v letech 1886–90 absolvoval praxi u frýdlantského stavitele Stärze a následně odešel studovat architekturu na Vysokou školu technickou v Mnichově, kde se učil u významných architektů Gabriela von Seidla, Karla Hochedera a Martina Dülfera. V roce 1902 absolvoval roční stáž ve Freiburku a seznámil se s Hermannem Billingem, jenž ho přijal do svého ateliéru. Rok nato se usadil v Drážďanech, kde se stal kolegou Williama Lossowa, který značně ovlivnil jeho následnou tvorbu. Vzájemná roztržka ohledně autorství hlavního nádraží v Lipsku zapříčinila, že Bitzan v roce 1907 odešel a založil si vlastní praxi. Úzké vazby na Liberecko souvisely nejen se studiemi na místní průmyslové škole, ale také se sňatkem s dcerou frýdlantského starosty Antona J. Aignera. Za svého života byl velmi vážen a za své návrhy získal mnohá ocenění.